Nedávno jsme se se školou byli na jazykovém pobytu na Monínci. Jazykovém proto, že jsme se tam učili angličtinu. Samozřejmě jsme ale neseděli jen nad slovíčky, ale chodili jsme hodně ven. A o tom bude dnešní článek (možná dva - uvidím podle množství fotek).První den po příjezdu jsme se museli náležitě zabydlet. Povím vám, že ubytování bylo snad nejlepší ze všech výletů, na kterých jsem kdy byla - prostorné, čisté, útulné. S holkami jsme bydlely v pokoji pro čtyři a měly jsme tedy druhý největší pokoj.
Po zabydlení následoval oběd, učení, svačina, chvíle volna, návštěva bazénu s vířivkou a večer jsme si se třídou udělali dejme tomu párty v jednom z dolních pokojů, kdy nám pak učitelka volala, ať to rozpustíme.
Následující den jsme si hned při snídani vyslechli, jak jsme se chovali. Naštěstí se to druhý den (také kvůli únavě) neopakovalo a byl klid. Tento den jsme se dopoledne učili a odpoledně šli na výlet na Ounuz a Javorovou skálu. Výlet byl ze začátku asi nejvíc vyčerpávající a s holkami jsme si ještě na pokoji řekly, že si věci dáme tři do jednoho batohu a budeme se o něj střídat, takže jsme ho já s Kristý krásně nesly do dvou velkých kopců - holt někdo si umí vybrat správnou chvíli.
Ve středu už jsem cítila, že na mě opravdu něco leze. Předešlé dni mi nebylo vůbec dobře, škrábalo mě sem tam v krku a v úterý se k tomu připojila i únava. Ve středu ráno jsem si ale už musela vzít prášek a po snídani jsem si šla na chvilku lehnout - ona chvilka se pak protáhla asi na dvě hodiny, protože mě holky nechtěly budit. Mezitím zbytek třídy vytvořil plakáty týkající se životného prostředí. Když jsem přišla já, dodělaly se plakáty a vytvářely se křížovky, které jsme se ujaly s Kristý, zatímco Lenka kreslila. Ten den jsme šli ještě na volejbal, pak dolů z kopce na jídlo, pak do toho samého kopce znovu do bazénu a já s holkami jsme večer ještě absolvovaly procházku s učitelkami, která mi možná trochu pomohla, protože jsme nespěchaly a byly jsme na čerstvém vzduchu.
Ve čtvrtek mi bylo ráno opět příšerně, ale o procházku se třídou jsem nechtěla přijít, takže jsem ji šla i ve velkém horku. V tom samém horku jsem byla ještě v lanovém parku, kde jsem díky bohu nespadla (toho jsem se fakt bála, když jsem na těch překážkách viděla padat i sportovce) a nakonec jsem si v tom našla i zalíbení. Pak jsme měli chvíli klid a odpoledne jsme se prošli k rybníku, kde jsme odpočívali a někteří se i koupali. Samozřejmě jsme si pak ještě udělali přezkoušení ze slovíček a také jsme si luštili naše tajenky.
A v pátek už nás čekala cesta domů. Musím říct, že ten den mi bylo tak hrozně, že bych se snad ani na nic jiného nezmohla - naložili jsme věci do auta, rozloučili jsme se a jeli jsme pryč. Doma jsem sebou praštila do postele a léčila jsem se.
Tak to vidíte, já i na výletě musím něco mít. No hrůza, ale i tak si myslím, že jsme si to tam všichni užili a že vlastně ani to dopolední učení nebylo zas tak hrozné.




Z prvního výletu




Cesta lesem.

Výhled z procházky




Čtvrteční procházka




Pomníky a kostelík


Hotel, kam jsme chodili do bazénu a vedle místní zámeček pro srovnání architektury.








Ty fotky jsou moc pěkný.Jen houšť a více.Musím říci, že nedotčené přírody moc nemáme.